Trenér dorostu Lukáš Majer: Někdy to jde těžce, ale dřeme každý den

Kralupy – Starají se o jedno z největších překvapení, jsou na nejlepší cestě tomu, aby se vážně porvali o postup do extraligy. Starší dorost se momentálně nachází v polovině své sezony. Z osmačtyřiceti možných bodů získal hned jednačtyřicet z nich a drží naprosto parádní druhé místo tabulky. S radostí jsme tak vyzpovídali trenéra Lukáše Majera.

Najde se vůbec něco, co se v první polovině sezony nedařilo?

Ač to možná podle tabulky vypadá, tak určitě jsme v zápasech neměli takovou dominantnost. Pro postup do nadstavbové skupiny bylo důležité, že jsme zvládali zápasy s celky z dolní poloviny tabulky, a to jak doma, tak na hřištích soupeřů. S Jičínem jsme se doma trápili do poslední minuty, duel s Krkonošemi jsme museli otáčet ze stavu 0:2 a s Českou Lípu jsme hráli půl zápasu 3:1. Takže ono to vypadá jasně, ale o naší jasné převaze v těchto soubojích nemůže být řeč.

Přesto je kluci zvládli. Jak jste viděl bitvy s top týmy?

Co se týče zápasů s týmy, se kterými se budeme potkávat dál, tak tam už to mělo i hokejovou kvalitu. Mělník je pro mě hlavní aspirant na postup do extraligy, má obří kvalitu hráčů ročníků 1999 a zbytek sezony bude hrát špici. O to víc nás těší, že jsme dokázali s takovým týmem ve dvou zápasech držet krok a odehrát rovnocenné partie, výhry jsou jen bonusem. Podobným případem jsou Benátky, které výborně bruslí a oba zápasy s nimi byly reklamou na hokej v  1. lize. O prvním Jablonci ani nemluvě. I proto smekám před celým týmem. Od kustoda, přes mé kolegy v realizačním týmu, až po hráče. Všichni zaslouží absolutorium.  

S předvedenou hrou panuje spokojenost?

Nesčetněkrát jsme tahali za kratší konec a tápeme v obraně. Utkání, které jsme prohráli, rozhodly góly, které jsme si nechali dát ze situací, z nichž branky normálně nepadají. Směrem dopředu pak máme problémy s proměňováním šancí. Lekci z produktivity nám daly doma třeba Benátky. Třikrát dostaly kotouč mezi kruhy a třikrát vymetly šibenici. My takových šancí potřebujeme šest. Je to zapříčiněno nevyrovnaností týmu. Soupeři mají tři pětky stejné a u nás spousta hráčů nemá základy, neumí přihrát bekhendem, dát žabku, vystřelit golfovým úderem. Pracujeme každý den, kluci dřou neskutečným stylem, ale špatné návyky se odstraňují nesmírně těžce.

V čem tedy tkví síla mančaftu?

Celou ligu hrajeme převážně s ročníkem 2001. V tříročníkovém systému je to sice tvrdý oříšek, ale v kombinaci s pouze pěti hráči ročníku 1999 jsme vytvořili opravdu skvělou partu. První dvě sezony, kdy jsem trénoval mladší dorost, jsme měli vždy výborný tým. Ale klima a pouto, které je mezi hráči nyní ve starším dorostu, jsem ještě nezažil. Kamil Černý, Pavel Pospíšil, Martin Škrdlant nebo kapitán Honza Chalupecký, to jsou kluci, kteří si prošli v jiných klubech bídou, byli všude odepisovaní. Díky vytrvalosti došli až do staršího dorostu a teď mají odměnu v tom, že si mohou poslední sezonu v mládežnickém věku opravdu užít. Tomu, že kádr postupně získával na síle, vděčíme zaprvé každodenní práci, a za druhé různým týmovým a stmelovacím aktivitám. Například jsme byli společně v říjnu na večeři v Praze, v listopadu jsme spali po jednom utkání v Kralupech na hotelu, byli jako celý tým v kině. V podobné aktivity osobně věřím, takže tým spolu tráví hodně času i mimo led, což se přirozeně přenáší i na led.

Teď vás čeká nadstavba. 22 zápasů, soupeři jako Třebíč, Kolín nebo Chrudim…

Tento systém sloučení skupin je v některých ohledech nešťastný. Místo zápasů s Ústím, Hvězdou Praha nebo PZ Kladno, budeme cestovat téměř na každý zápas tři hodiny autobusem. Ale je třeba to vzít a už nyní se těšíme. To, že pojedou Kralupy na zápas nadstavbové skupiny v boji o extraligu třeba do Třebíče, je velký svátek. Už jsme slýchali ze strany vedení, že možná na takové střetnutí s námi pojedou i funkcionáři, což jenom dokazuje, že lidé okolo mne odvádí opravdu dobrou práci a náš tým může reprezentovat naši organizaci v pozitivním světle. Celkově si plány do nadstavby necháváme v kabině, nicméně cíl v podobě postupu jsme splnili, takže si utkání budeme chtít užít tak, aby každý soupeř viděl v našem týmu tu nejtěžší překážku.  

Jde o vzdálenou myšlenku. Ale když téma možného postupu do extraligy načneme?

Je malý zázrak, že se vůbec o tomto tématu můžeme bavit, ale je pravda, že 85% týmu by příští rok tuhle soutěž mohlo hrát. Nicméně, jak už jsem říkal výše - týmy z ostatních skupin budou chtít jít nahoru a pokud si k tomu přidám Jablonec s bilancí samých výher, Mělník s nadmírou zkušeným kádrem, tak už jen z naší čtveřice jsou dva týmy na postup. A to detailně neznáme celky z jiných skupin, kde čekáme ještě větší kvalitu. Určitě jsme ale moc rádi, že na naše domácí zápasy chodí spousta lidí. Pokud utkání v základní čísti byla atraktivní, tak nyní si myslím, že těch jedenáct posledních zápasů před domácím publikem bude opravdu suprových.